|
|
Srovnání podmínek podnikání v zemích EU - ČR, SR, Lotyšsko
Juřenčáková, Jana ; Wimmerová, Šárka (oponent) ; Kocmanová, Alena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá srovnáním současného stavu podnikání právnických osob v České republice, na Slovensku a v Lotyšsku, z hlediska zásadních ekonomických aspektů, zákona o dani z příjmů, zákona o dani z přidané hodnoty, živnostenského zákonu, zákoníku práce a obchodního zákoníku. Na základě zjištěných skutečností obsahuje srovnání podmínek podnikání v České republice, na Slovensku a v Lotyšsku.
|
|
|
Založení zahraniční pobočky podniku
Novák, Ladislav ; Sedlář, Roman (oponent) ; Koráb, Vojtěch (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je zpracování uceleného návrhu založení zahraniční pobočky podniku v Pobaltí s distribuční sítí napříč zeměmi tohoto regionu. Teoretická část je zaměřena na základní informace o legislativních požadavcích v daných zemích. Návrhová část je pak aplikována na konkrétní založení dceřiné společnosti a její uvedení do provozu.
|
|
|
Konkurenceschopnost zemí střední a východní Evropy
Ustiuzhantseva, Polina
Tato bakalářská práce se věnuje konkurenceschopnosti zemí střední a východní Evropy. V teoretické části je popsán koncept konkurenceschopnosti a způsoby měření makroekonomické konkurenceschopnosti. V metodické části jsou stanoveny indikátory, na jejichž základě je následně v praktické části provedena komparace konkurenceschopnosti zemí střední a východní Evropy. Praktická část práce se také zabývá porovnáním výsledků měření zvolených indikátorů. Podle zvolených indikátorů jsou identifikovány slabé a silné stránky zemí střední a východní Evropy. V poslední řadě jsou formulována doporučení pro zvýšení konkurenceschopnosti vybraných států. V diskuzní části jsou porovnány dosažené výsledky s výsledky jiných autorů a diskutováno o možných nedostatcích zvolených indikátorů.
|
|
|
Zdravotnický záchranář v České republice a v Lotyšsku
RIDVALOVÁ, Nicole
Předmětem bakalářské práce je porovnání podmínek pro činnost zdravotnických záchranných služeb v České a v Lotyšské republice. Hlavními cíli této bakalářské práce je zmapovat rozdíly ve vzniku pozice záchranáře v České republice a v Lotyšské republice, rozdíly v aktuálních kompetencích zdravotnické záchranné služby v obou republikách a dále rozdíly v organizaci spolupráce s ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Teoretická část je věnována zkoumání vývoje struktury systémů poskytujících přednemocniční, neodkladnou péči, spolu s odbornými a právními aspekty vzdělávání zdravotnických záchranářů v těchto zemích. Uvedená práce klade v teoretické části důraz na zkoumání historických aspektů vývoje obou republik, společných rysů a rozdílů stávajícího českého a lotyšského zdravotnictví a jejich dopadů na formování zdravotnických záchranných služeb i podmínek pro činnost zdravotnických záchranářů. Klíčová pozornost je věnována zkušenostem a srovnání současné úrovně vzdělávání zdravotnických záchranářů jako základu pro formování jejich kompetencí. V praktické části bakalářská práce zkoumá aktuální poznatky zdravotnických systémů, které mají podstatný vliv na zabezpečení a podmínky činnosti českých a lotyšských zdravotnických záchranářů. Jedná se zejména o srovnání geografických a sociálních vlivů, organizačních a regulačních faktorů, podmínek zabezpečení provozu u obou zdravotnických záchranných služeb. Dále posouzení přístupů a rozdílů z praktického uplatňování norem integrovaného záchranného systému v obou republikách. V souladu se stanovenými výzkumnými otázkami bakalářská práce soustřeďuje hlavní pozornost na komparaci kompetencí zdravotnických záchranářů a způsobu poskytování přednemocniční péče v České republice a v Lotyšsku, která bude provedena analýzou rozhovorů, rozhodujících zákonných norem, nařízení, analytických a metodických dokumentů v oblasti zdravotnictví a zdravotnického záchranářství v obou republikách. Výsledky zkoumání budou podpořeny osobními poznatky zpracovatelky, které získala během studijní praxe na pracovišti zdravotnické záchranné služby v Rize v období únor-duben 2022. Tato práce upozorňuje, srovnáním praxe v České republice a v Lotyšské republice, na možnosti obohacení procesu vzdělávání zdravotnických záchranářů širším zavedením praktické výuky po celou dobu vysokoškolského studia. Výsledky práce mohou být využity k prezentaci na konferencích a k seznámení vedoucích pracovníků a školitelů s názory zdravotnických záchranářů.
|
|
| |
|
|
Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy
Srb, Jáchym ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce "Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy" popisuje vznik a aplikaci lustračních zákonů v těchto státech v kontextu jejich politické transformace od počátku 90. let. Hlavním cílem textu je odpovědět na otázku, jaké jsou rozdíly ve fungování lustračních zákonů v těchto státech a zda je možné najít jeden hlavní důvod jejich rozdílnosti. Za tímto účelem práce popisuje politické a historické okolnosti vzniku lustračních zákonů v každém státu zvlášť. V této části mimo jiné přichází s koncepcí "dvoukolejných" lustrací v Lotyšsku a Estonsku, které probíhaly zároveň na principu evidence spolupracovníků KGB a na principu národnostním. Zároveň také kriticky hodnotí různé teoretické koncepce, kterými se autoři v dosavadní literatuře pokoušeli tyto rozdíly vysvětlit. Druhým aspektem lustrací, které práce prozkoumává, je jejich soulad s požadavky ochrany lidských práv. Vychází přitom z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a dospívá k závěru, že mezinárodní přezkum lustrací byl velmi zdrženlivý a do lustrační legislativy zasáhl pouze v případech příliš extenzivního rozsahu lustracemi chráněných pozic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
NATO's Challenge: Exploring the Persistence of the Alliance's Military Capabilities Gap
Schwarzenberg, Carly Eileen ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mezerami ve vojenských schopnostech mezi USA a evropskými členskými státy NATO. Klade si za cíl odpovědět na otázku, proč trvají mezery ve vojenských schopnostech mezi USA a Evropou, navzdory zřejmé shodě spojenců na strategické cíle vojenských schopností a kooperativní řešení. Nejdříve práce prokazuje nutnost silné a samostatné evropské bezpečnostní a obranné identity v NATO, zejména po poslední vojenské misi NATO v Libyi. Dále práce definuje a vysvětluje mezeru ve vojenských schopnostech uvnitř NATO, včetně jejího rozsahu, historie, a snahy nalézt společně vyřešení. Analýza ukazuje, že ač existuje konsensus na vojenské potřeby NATO i na způsoby jejich dosažení, mezera trvá a roste od konce Studené války. Práce používá dvoustupňovou teorii her, aby vysvětlila existenci takového rozporu mezi záměrem a provedením. Proces obranného plánování v NATO se analyzuje v rámci dvoustupňové hry, jejímž prostřednictvím kterého je možné spojit nadnárodní plánování NATO a plnění plánů členskými státy, jež však zaleží na dostatečném rozpočtu. Fiskální nedostatky jsou běžně citovány jako příčina menších obranných rozpočtů pro všechny státy, ačkoliv nevysvětlují rozdíly mezi rozpočty spojenců. Například obranný rozpočet Estonska, měřeno procentem HDP, je dvakrát vyšší než Lotyšský,...
|
|
|
Dynamika naturalizačního procesu v Lotyšsku a Estonsku v letech 1995 až 2005
Márová, Tereza ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
V roce 1991 Lotyšsko s Estonskem (společně s Litvou) obnovily svou nezávislost. Předchozí období sovětské okupace však zanechalo neblahé, a do značné míry i trvalé, změny v etnické skladbě obyvatelstva. Změny byly primárním důvodem, proč obě země přijaly výrazně restriktivní podmínky při obnově občanského statusu - občanství bylo uděleno pouze předválečným občanům a jejich přímým potomkům. Bakalářská práce se formou komparační analýzy snaží nalézt hlavní rozdíly a podobnosti v dynamice naturalizačního procesu v Lotyšsku a Estonsku. Dynamika bude studovaná v letech 1995 až 2005. V roce 1995 započal lotyšský naturalizační proces. Pro rok 2005 je charakteristická razantní změna preferencí ne-občanů, která pravděpodobně nastala po vstupu obou zemí do Evropské unie. V první části práce budou vysvětleny základní pojmy problematiky. Pak následuje představení obou zemí na začátku 90. let minulého století. Zbytek práce je věnován samotné komparační analýze. Naturalizace je analyzovaná podle znaků, o kterých se domnívám, že měly jednoznačný vliv na dynamiku procesu - zákon o občanství (a jeho dodatky), jazykový zákon a jazyková otázka, období vstupu obou zemí do EU a ekonomické souvislosti. Klíčová slova Sovětský svaz, Lotyšsko, Estonsko, naturalizace, občanství, ne-občan
|
|
|
Disent v pobaltských republikách
Fořt, Tadeáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Fořt Tadeáš Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o disidentských organizací na území Litvy, Lotyšska a Estonska. Všechny tyto skupiny byly ovlivněny mezinárodním vývojem, a to především povstáním v Maďarsku v roce 1956, okupací Československa v roce 1968 a podepsáním Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975. Ačkoliv nějakou formu reakce na mezinárodní události vykázal disent ve všech pobaltských státech, forma i motivace vyjádření nesouhlasu s režimem byly odlišné. Jádro rozdílů leží především v jiném národnostním a náboženském složení jednotlivých států, stejně jako v jejich odlišném historickém vývoji. Zatímco Litevci neměli s imigrací ostatních národů ze Sovětského svazu problém, Lotyši a Estonci se stávali ve svých zemích téměř menšinami, což oblast akcí jejich disentu zúžilo. Katolická církev na Litvě byla a je silnou organizací, která se stala podhoubím disentu a např. i tvorby samizdatu v podobě Kroniky katolické církve v Litvě, nejznámějšího a nejdéle působícího podzemního média v regionu. Na rozdíl od Litvy církev v Lotyšsku a Estonsku tak silné zázemí a podporu v populaci neměla, její role v rámci disentu byla proto spíše marginální. Kromě národnostních a náboženských rozdílů se práce zabývá i odlišnostmi v dalších sociálních a demografických aspektech...
|
|
|
Problematika neobčanů v Lotyšsku během přístupových jednání do Evropské unie
Kofránková, Alžběta ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat postoj Evropské unie k problematice neobčanů v Lotyšsku v období přístupových jednání do EU a jeho dopad na legislativní změny lotyšského státu v této oblasti. Práce si klade otázky, zda Lotyšsko splnilo všechna formální i neformální kritéria vstupu do Evropské unie, co se neobčanů týče, a zda doporučení obsažená v reportech pravidelně vydávaných Evropskou komisí během přístupových jednání byla vůbec efektivní. Dále bych chtěla zodpovědět otázku, jakou roli hráli další dva aktéři, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rada Evropy, resp. do jaké míry na nich a jejich zdrojích byla Evropská unie závislá. S použitím primárních a sekundárních pramenů bych chtěla dokázat, že hlavním cílem reportů a doporučení Evropské unie během přístupových jednání bylo vylepšit postavení neobčanů v Lotyšsku, tedy vnést do země unijní standardy. Pokud se Lotyšsko stalo členem EU, teoreticky podmínky splnilo, otázkou ale zůstává, jak tomu bylo v praxi.
|
host ::
RSS.